Letecká meteorologie

1. Která z uvedených charakteristik je nejvýznamnější pro nejspodnější vrstvy zemské atmosféry – troposféry?

a) pokles teploty s výškou

b) isotermie

c) vzestup tlaku s výškou

2. Která ze složek troposféry je základní složkou tvoření oblačnosti?

a) kyslík

b) dusík

c) vodní pára

3. Jak nazýváme nejspodnější vrstvu atmosféry

a) mezosféra

b) troposféra

c) stratosféra

4. Která z uvedených vrstev zemské atmosféry je charakteristická vertikálními pohyby?

a) stratosféra

b) troposféra

c) tropopauza

5. Teplotní inverzí rozumíme

a) pokles teploty s výškou

b) vzrůst teploty s výškou

c) teplota se s výškou nemění

6. Vertikální mohutnost troposféry je největší

a) nad póly

b) v mírném pásu

c) nad rovníkovými oblastmi

7. Vertikální mohutnost troposféry je nejmenší

a) nad póly

b) nad oblastmi rovníku

c) v mírném pásu

8. Úbytek teploty s výškou v definici standardní atmosféry – vertikální teplotní gradient má hodnotu

a) 0,6° C/100 m

b) 1,0° C/100 m

c) 0,65° C/100 m

9. Zvrstvení vzduchu ve vrstvě inverze je

a) indiferentní

b) stabilní

c) instabilní

10. V definici standardní atmosféry jsou hodnoty tlaku a teploty na střední hladině moře

a) 1015 hpa, +10°C

b) 1013,25 hpa, +15°C

c) 1013,25 hpa, 0°C

11. Hustota vzduchu v zemské atmosféře s výškou

a) se nemění

b) vzrůstá

c) klesá

12. V jaké výšce dosahuje barometrický tlak přibližně poloviční hodnoty tlaku na střední hladině moře

a) 3000 m MSL

b) 7000 m MSL

c) 5500 m MSL

13. Vlhkostí vzduchu nazýváme obecně

a) množství vodních par v ovzduší

b) vypadávání srážek

c) sněžení

14. Teplotou rosného bodu nazýváme

a) teplotu, kterou by vzduch měl v okamžiku stavu nasycení

b) teplotu vzduchu se stanovenou relativní vlhkostí

c) teplotu vzduchu v určité výšce

15. Změna fáze voda – vodní pára se nazývá

a) kondenzace

b) vypařování

c) sublimace

16. Změna fáze vodní pára – voda se nazývá

a) krystalizace

b) tuhnutí

c) kondenzace

17. Změna fáze led – vodní pára se nazývá

a) sublimace

b) kondenzace

c) vypařování

18. Suchá adiabata je stavová křivka znázorňující změnu teploty s výškou o hodnotu

a) 0,65 °C/100 m výšky

b) 1,00 °C/100 m výšky

c) 0,60 °C/100 m výšky

19. Vlhká adiabata je stavová křivka znázorňující změnu teploty s výškou o hodnotu

a) 1,00 °C/100 m výšky

b) 0,65 °C/100 m výšky

c) 0,60 °C/100 m výšky

20. Pro vznik vertikálních pohybů v troposféře je příznivé zvrstvení

a) stabilní

b) indiferentní

c) instabilní

21. Hustota vzduchu je závislá na teplotě vzduchu

a) roste s rostoucí teplotou

b) roste s klesající teplotou

c) snižuje se sklesající teplotou

22. Kde je správně vyznačen směr větru „severozápad“ ve zkratkách ICAO

a) SE

b) NW

c) SW

23. Která z uvedených jednotek se v současnosti používá jako jednotka tlaku

a) hpa

b) mb

c) dyn/cm2

24. Výškoměr nastavený na hodnotu QFE letiště ukazuje po přistání na letišti

a) nadmořskou výšku vztažného bodu letiště

b) nulovou výšku

c) nadmořskou výšku prahu VPD tohoto letiště

25. Výškoměr nastavený na QNH letiště ukazuje po přistání

a) výšku použitou pro přepočet na hodnotu 1013,25 hpa

b) nadmořskou výšku VPD

c) nulovou výšku

26. Isobary jsou čáry na přízemních meteorologických mapách, které spojují místa

a) se stejnou teplotou

b) se stejným tlakem

c) se stejnou vlhkostí

27. Tlaková níže – cyklona – je oblastí

a) nízkého tlaku s nejnižší hodnotou ve svém středu

b) se snižující se hodnotou tlaku směrem od středu

c) nízkého tlaku s nejnižší hodnotou po okrajích oblasti

28. Tlaková výše – anticyklona – je oblastí

a) s nejvyšší hodnotou tlaku po okrajích oblasti

b) s nejvyšší hodnotou tlaku ve svém středu

c) s nejvyšší hodnotou tlaku rostoucím v určitém směru

29. Provedeme-li na přízemní meteorologické mapě frontální analýzu, získáme tím

a) rozložení oblasti stejného počasí

b) rozložení oblastí bouřek

c) polohy jednotlivých front, frontálního počasí a rozdělení vzduchových hmot

30. Vítr je

a) promíchávání vzduchových částic

b) horizontální proudění (přemísťování) vzduchu

c) vertikální pohyb vzduchu

31. Coriolisova síla, která působí při vzniku větru je

a) uchylující síla zemské rotace

b) odstředivá síla

c) síla tření

32. Vítr významně ovlivňuje letecký provoz.

a) ovlivňuje přistání a vzlet, nikoli všek let v letové hladině

b) ovlivní pouze let v letové hladině

c) ovlivní let ve všech jeho fázích

33. Měření větru

a) vítr je určen směrem kam vane a rychlostí

b) vítr je určen rychlostí

c) vítr je určen směrem ze kterého vane a rychlostí

34. Vliv větru na let v letové hladině

a) ovlivňuje ekonomickou a bezpečnostní stránku letu

b) nemá žádný podstatný vliv

c) ovlivňuje ekonomickou stránku letu, nemá vliv na bezpečnost letu

35. Mezi místní charakteristické větry patří vítr nazývaný „FÖHN“

a) vane po rozsáhlých zejména suchých rovinách v podzimních měsících

b) vane z hor do údolí

c) vane z údolí do hor

36. Správný převod rychlosti větru z m/s na KT je vyjádřen vztahem

a) 1 m/s ~ 1 KT

b) 1 m/s ~ 2 KT

c) 1 m/s ~ 3 KT

37. V oblasti tlakové níže vane vítr při zemi

a) ve směru pohybu hodinových ručiček

b) proti směru pohybu hodinových ručiček

c) rovně do středu níže v celé její oblasti

38. V oblasti tlakové výše vane vítr při zemi

a) proti směru pohybu hodinových ručiček

b) rovně ze středu výše v celé její oblasti

c) ve směru pohybu hodinových ručiček

39. Víme, že kondenzace v troposféře je podmíněna ochlazením vodních par. Dalším nezbytným předpokladem je přítomnost tak zvaných kondenzačních jader v ovzduší, což jsou

a) pouze pevné částice

b) pouze kapalné částice

c) kapalné i pevné částice v ovzduší

40. Koncentrace kondenzačních jader je největší

a) nad pohořími

b) nad oceány

c) v blízkosti velkých městských aglomerací (průmyslové oblasti)

41. Instabilním zvrstvením při nenasyceném vzduchu nazýváme zvrstvení, kdy

a) nenasycená vzduchová částice při svém výstupu z rovnovážné polohy dále stoupá i když přestane působit vnější síla

b) nenasycená částice se zastaví v hladině, ve které přestala vnější síla působit

c) nenasycená částice se po ukončení působení vnější síly vrací do své původní polohy

42. O stabilní vzduchové hmotě mluvíme tehdy, platí-li

a) jsou-li v ní příznivé podmínky pro vznik výstupných pohybů

b) jsou-li v ní nepříznivé podmínky pro vznik výstupných proudů

c) dochází v ní ke vzniku konvekce

43. Hlavní příčinou atmosférické konvekce jsou

a) rozdílné teploty vzduchu způsobené rozdílem teplot mezi dnem a nocí

b) horizontální teplotní rozdíly vznikající vlivem nestejnoměrného zahřívání zemského povrchu

c) rozdílné teploty vyměňujících se vzduchových hmot

44. Základní příčinou vzniku oblačnosti v atmosféře je

a) pokles teploty vzduchu s výškou

b) dosažení stavu nasycení

c) dosažení stavu nasycení s následnou kondenzací vodních par

45. Mezi vysoká oblaka patří

a) St – stratus, Sc – stratocumulus

b) Cc – cirrocumulus, Cs – cirrostratus

c) Cu – cumulus, Ac – altocumulus

46. Mezi oblačnost s mohutným vertikálním vývojem řadíme

a) Cu – cumulus

b) Ac – altocumulus

c) Cb – cumulonimbus

47. Nízkou oblačnost tvoří

a) Ac – altocumulus

b) St – stratus

c) Ci – cirrus

48. Mezi oblačnost kupovitou patří

a) Sc

b) Cu

c) Ac

49. Mezi vrstevnatou oblačnost patří

a) Ns, As

b) Cu, Cb

c) Ac, Cb

50. Které z uvedených druhů oblačnosti řadíme složením mezi oblačnost krystalickou

a) Cb, Ac

b) Cc, Cs

c) Ns, As

51. Srážky vypadávající z oblačnosti typu Cb jsou charakteru

a) trvalých srážek

b) silných přeháněk

c) mrholení

52. Srážky vypadávající z oblačných soustav výrazných teplých front jsou převážně

a) srážky občasné

b) přeháňky

c) trvalé

53. Z vrstvy oblačnosti typu St převážně

a) vypadávají prudké přívalové deště

b) mrholí

c) vypadávají kroupy

54. Z vertikálně vyvinutých oblaků typu Cb vypadávají převážně srážky ve formě

a) slabý dešť

b) déšť a kroupy

c) mrholení

55. Meteorologickou dohlednost (horizontální) v praxi určujeme

a) subjektivním odhadem

b) odhadem dle plánku orientačních bodů

c) objektivním měřením

56. Dráhovou dohledností (RVR) nazýváme

a) subjektivně určenou dohlednost na vzletové a přistávací dráze

b) jakoukoliv horizontální dohlednost změřenou v oblasti systému vzletových a přistávacích drah letiště

c) objektivně změřenou horizontální dohlednost podél osy příslušné vzletové a přistávací dráhy

57. Pokud je dohlednost menší než 1 km a je tento jev způsoben nahromaděním kondenzačních produktů ve sledovaném prostoru, pak tento meteorologický jev nazýváme

a) mlhou

b) zákalem

c) kouřmem

58. Frontální mlhy se tvoří hlavně při přechodu front

a) teplých

b) studených II. typu

c) stacionárních

59. Která z druhů uvedených mlh se nejčastěji likviduje zesílením rychlosti přízemního větru

a) frontální

b) radiační

c) advekční

60. Jaké teplotní zvrstvení ve vertikálním směru je charakteristické pro advekční mlhy

a) isotermie

b) inverze

c) pokles s výškou

61. Které základní parametry a jevy určují počasí uvnitř vzduchové hmoty

a) srážky, dohlednost

b) tlak, oblačnost, hustota vzduchu

c) teplota, vlhkost, vertikální teplotní gradient

62. Instabilní vzduchovou hmotou nazýváme vzduchovou hmotu, ve které dochází ke vzniku

a) inverzí

b) konvektivních vertikálních pohybů

c) k tvorbě vrstevnaté oblačnosti

63. Při přeletu z jedné vzduchové hmoty do druhé, se na jejich rozhraní setkáváme s počasím výrazně se lišícím od počasí v jedné i druhé vzduchové hmotě. Jak toto rozhraní nazýváme?

a) rozhraní vzduchových hmot

b) atmosferická fronta

c) čára fronty

64. Stacionární frontou nazýváme frontu, která

a) postupuje jen ve směru hodinových ručiček

b) se nepohybuje, nebo se pohybuje jen velmi zvolna

c) rychle postupuje

65. Pokud se jedná o teplou frontu, pak

a) srážkové pásmo je převážně těsně za čarou fronty a jedná se o srážky občasné

b) srážkové pásmo je před čarou fronty a jde o srážky trvalé

c) srážkové pásmo je na čáře fronty a jde o srážky krátkodobého charakteru

66. Nebezpečné jevy pro letový provoz spojené s teplou frontou jsou

a) námraza, nízká oblačnost, zhoršená dohlednost

b) turbulence, bouřky, kroupy

c) silný vítr, střih větru, turbulence

67. Které druhy oblaků jsou typické pro oblačný systém teplé fronty

a) Cu, Ac, Cb

b) Ns, As, Cs

c) Sc, Ac, Cc

68. Který z oblaků tvořící se na čele studené fronty je pro letový provoz nejnebezpečnější

a) Ns

b) As

c) Cb

69. Pokud se jedná o studenou frontu I. druhu, které nebezpečné jevy jsou s ní obvykle spojeny?

a) oblaka Cb na čele fronty ukrytá ve vrstevnaté oblačnosti, turbulence a námraza a nízká oblačnost vrstevnatého charakteru

b) pouze nízká oblačnost vrstevnatého charakteru

c) silný přízemní vítr a jeho nárazovitost

70. Při pozorování přechodu studené fronty I. druhu je srážkové pásmo

a) před čarou fronty

b) za čarou fronty

c) na čáře fronty

71. Může se po přechodu studené fronty vytvořit mlha a ve které její oblasti?

a) ano, před čarou fronty v oblasti vypadávajících srážek

b) ne

c) ano, za čárou fronty – mlha zafrontální

72. Při přechodu aktivní studené fronty II. druhu se setkáváme s typickými nebezpečnými jevy

a) námrazou, trvalými srážkami, zhoršenou dohledností

b) silnou turbulencí, silnou námrazou, aktivní bouřkovou činností, silnými přeháňkami, silným větrem

c) nízkou oblačností, mohutnou vrstevnatou oblačností, silným trvalým deštěm

73. Přechod studené fronty s aktivními bouřkovými projevy se v poli teploty, tlaku, přízemního větru projevuje

a) poklesem teploty, silným poklesem tlaku a jeho následným vzestupem, silným zesílením větru a jeho nárazovitostí

b) teplota se nemění, tlak slabě klesá, vítr mírně zesílí bez nárazů

c) teplota klesá a později stoupá, tlak se nemění, vítr slábne

74. Do jakých výšek zasahuje vertikálně vyvinutá oblačnost typu Cb v našich zeměpisných šířkách a jaké srážky z této oblačnosti mohou vypadávat při přechodu studené fronty II. druhu v letním období?

a) až 15, ojediněle i více km, kroupy v silných přeháňkách

b) 4 km, silný déšť

c) 1 km, silný déšť s ledovými krupkami

75. Který z jevů vznikající na studené frontě II. druhu je zvláště nebezpečný pro nízko letící letadla?

a) snížení základny oblačnosti, někdy až k zemi

b) silný pokles tlaku a teploty

c) silná turbulence omezená na úzký prostor horizontálního víru – húlavy, s osou přibližně v úrovni základny Cb

76. Pokud pilot nízko letícího malého letadla před sebou zjistí bouřkový oblak s húlavou, je povinen

a) oblast bouřkového oblaku podletět

b) vrátit se na letiště vzletu

c) změnit trať letu a vyhnout se oblasti ovlivněné Cb v bezpečné vzdálenosti

77. Vzhledem ke skutečnosti, že studená fronta postupuje vždy rychleji než teplá, postupně se při zemi zužuje teplý sektor a teplý vzduch z této oblasti je vytlačován do vyšších vrstev. Jak se nazývá tento proces?

a) zánik cyklony

b) proces okluze

c) vyplňování cyklony

78. V oblasti fronty se tvoří mohutná a výrazná Cb oblačnost. Je to typický případ

a) studené fronty II. druhu

b) studené okludované fronty

c) teplé okludované fronty

79. Co rozumíme v meteorologii pojmem bouřka

a) přírodní jev doprovázený intenzivními srážkami a elektrickými výboji

b) nejvýraznější projev konvekce ve volné atmosféře

c) jev totožný s pojmem „studená fronta“

80. Nebezpečné jevy spojené s bouřkou

a) výstupné proudy a růst Cb oblaku

b) silné výstupné proudy s maximem v horní polovině Cb – silná turbulence, sestupné proudy s maximem blízko základny, silná námraza, elektrické vlastnosti Cb

c) hustota oblaku, který je složen z kapalné i pevné fáze vody

81. Přízemní projevy aktivní bouřky nebezpečné pro letecký provoz

a) vypadávání trvalých srážek

b) snížení základny oblačnosti, snižování dohlednosti

c) húlava na čele bouřky, existence silného vzestupného proudu před húlavou, silný sestupný proud za húlavou v oblasti vypadávajících srážek, silné nárazy větru

82. Bouřky z tepla se tvoří

a) kdykoli

b) nejčastěji odpoledne a večer, v hodinách nejvyšších přízemních teplot

c) nejčastěji během noci

83. Jev nazývaný turbulence je definován jako

a) síly působící na letadlo v různých směrech a udělující tomuto letadlu různá přídavná zrychlení

b) síly, které působí na letadlo ve vertikálním směru

c) síly, které zvyšují rychlost letícího letadla

84. Podle příčin vzniku známe turbulenci termickou, která vzniká

a) v prostředí, které je charakteristické isotermií

b) vlivem nestejnoměrného zahřívání zemského povrchu a tím i nestejnoměrného ohřívání přilehlých vzduchových vrstev

c) vlivem kopcovitého terénu

85. Co je základní příčinou vzniku mechanické turbulence

a) uspořádání terénu a rychlost větru

b) zvrstvení vzduchu

c) vlhkost a teplota vzduchu

86. Při analýze mechanické turbulence zjišťujeme, že pokud kolmé proudění ve směru na překážku dostatečně zesílí ve vrstvě vzduchu, několikanásobně převyšující svou mohutností výšku překážky, objeví se za překážkou proudění, které nazýváme

a) vírové

b) rotorové

c) vlnové

87. Pokud je vertikální mohutnost proudící vrstvy poměrně malá – srovnatelná s výškou překážky, pak na závětrné straně překážky vzniká proudění (při dostatečné rychlosti větru), které nazýváme

a) vlnové

b) rotorové

c) laminární

88. Co rozumíme pojmem „čistá termika“

a) silný nárazovitý vítr v bezoblačném prostředí

b) turbulenci ve spojení se střihem větru

c) termický vzestupný proud který není provázen kupovitou oblačností

89. Námrazou, kterou řadíme mezi nebezpečné meteorologické jevy, rozumíme

a) kondenzaci vodních par na letadle

b) tvorbu ledu, v různých formách, na letadle

c) let inverzní vrstvou

90. Na jakých faktorech je závislá tvorba a druh námrazy

a) rychlosti letadla, relativní rychlosti, rychlosti větru

b) směru letu letadla, výšce letu, tlaku a vlhkosti

c) teplotě a vlhkosti vzduchu, velikosti částic, rychlosti letu, aerodynamice letadla

91. Letadlo letí prostorem, kde převažují drobné přechlazené vodní kapky a ledové krystalky, který druh námrazy se může vytvořit?

a) ledovka

b) jinovatka

c) zrnitá námraza

92. Který z druhů oblačnosti je vzhledem k tvoření námrazy nejnebezpečnější

a) St

b) Cu

c) Cb

93. Které znáte základní úkoly letecké meteorologické služby

a) pozorování počasí, vysílání „ATIS“, vysílání „VOLMET“

b) analýzy meteorologických map, kódování meteorologických zpráv

c) pozorování počasí, předpovídání počasí, provádění výstražné služby

94. Zpráva METAR je

a) pravidelné hlášení o meteorologické situaci na letišti

b) pravidelná předpověď pro přistání

c) pravidelná letecká meteorologická zpráva