a) vzrůst součinitele vztlaku

b) pokles součinitele odporu a změnu klopivého momentu

c) vzrůst součinitele odporu a změnu klopivého momentu

a) letoun by měl příliš velký vztlak a stále by stoupal, až by přešel do pádu na vysoké rychlosti

b) velké zešikmení proudu za křídlem by zvětšilo účinnost ocasních ploch natolik, že by letoun přešel do střemhlavého letu

c) mohlo by dojít k překročení povoleného zatížení vztlakové klapky

a) zvýší cestovní rychlost

b) umožní zvětšení kritického úhlu náběhu

c) zvětší součinitel třecího odporu

a) roste

b) klesá v závislosti na tlaku a teplotě

c) nejprve roste a potom prudce klesá

a) klesá a dosahuje ve výšce 5,5 km poloviční hodnoty, než při hladině moře

b) roste a dosahuje ve výšce 5,5 km dvojnásobné hodnoty, než odpovídá MSA

c) zpočátku klesá a po dosažení izobarické hodnoty roste

a) roste, a to o 0,65 stupně C na 100 m

b) klesá, a to o 0,65 stupně C na 100 m

c) klesá o 1 stupeň C na 100 m

a) tlak 1013,25 hPa, teplota 0 stupňů C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, tíhové zrychlení 9,81 m/s2.

b) tlak 1013,25 hPa, teplota 15 stupňů C, hustota vzduchu 1,225 kg/m3, tíhové zrychlení 9,81 m/s2.

c) Vždy udávány pro každé letiště v AIP

a) doporučenou rychlost pro stoupání

b) skutečnou rychlost letadla vůči zemi

c) indikovanou rychlost letu , tj. rychlost letadla, kterou udává indikátor pitot-statické rychloměrné soustavy

a) rychlost se zvýší, statický tlak se zvýší

b) rychlost se zvýší, statický tlak klesne

c) rychlost klesne, statický tlak klesne

a) svírá směr nabíhajícího proudu vzduchu s tětivou profilu

b) svírá tětiva profilu s vodorovnou rovinou (horizontem)

c) svírá směr nabíhajícího proudu s vodorovnou rovinou (horizontem), tj. nulový v horizontálním letu

a) vztlak a podtlak

b) vztlak, tíha a odpor

c) výsledná aerodynamická síla, která se rozkládá na vztlak a odpor

a) zhuštění proudnic pod profilem, tím se pod profilem vytvoří přetlak, nad profilem se proudnice rozšíří a tím se nad profilem vytvoří podtlak

b) zhuštění proudnic nad profilem, tím se nad profilem vytvoří podtlak, pod profilem se proudnice rozšíří a tím se pod profilem vytvoří přetlak

c) náporu vzduchu na spodní stranu profilu (při kladném úhlu náběhu)

a) v mezní vrstvě na sací straně profilu u odtokové hrany

b) v mezní vrstvě na sací straně profilu u náběžné hrany

c) v úplavu na sací straně profilu u náběžné hrany

a) náhlý pokles součinitele vztlaku, změnu součinitele klopivého momentu a vzrůst součinitele odporu

b) náhlý pokles součinitele odporu a vztlaku

c) vzrůst součinitele odporu

a) třecí odpor vzniká v mezní vrstvě a tlakový odpor vytvořením úplavu při odtrhávání proudu

b) třecí odpor vzniká na zadní straně profilu za jeho maximální tloušťkou

c) indukovaný odpor vzniká obtékáním profilu indukovanou rychlostí, třecí odpor třením vzduchu o konstrukční výčnělky profilu

a) pod profilem vzniká přetlak, nad profilem podtlak, jejichž velikosti jsou stejné

b) pod profilem vzniká podtlak, nad profilem přetlak, který je asi třikrát větší, než podtlak

c) pod profilem vzniká přetlak , nad profilem podtlak, ve vzájemném poměru je 1/3 přetlaku a 2/3 podtlaku

a) tloušťkou profilu a koncovými tělěsy na koncích křídla

b) štíhlostí křídla a vhodným zakončením křídla

c) šípem křídla a tloušťkou profilu

a) tloustnutím mezní vrstvy, zvětšením součinitele odporu a výrazným vzrůstem součinitele vztlaku

b) vytvořením vírů na jeho koncích, zvětšením součinitele odporu a změnou průběhu vztlakové čáry

c) vytvořením vírů na jeho koncích, poklesem součinitele odporu a změnou průběhu vztlakové čáry

a) Ke snížení indukovaného odporu dojde, jestliže se na nosných plochách letounu vytvoří námraza, která změní tvar křídla. Dojde ke zmenšení koncových vírů a výrazně se zvýší klouzavost.

b) Ke snížení indukovaného odporu dojde za letu v těsné blízkosti země, kdy malá vzdálenost křídla od země omezí vytvoření koncových vírů. Výrazně se tak zvýší klouzavost

c) Ke snížení indukovaného odporu dojde za letu ve velké výšce, kdy se vlivem malé hustoty vzduchu nevytvoří dostatečně velký tlakový spád pro vznik koncových vírů. Výrazně se tak zvýší klouzavost.

a) zvětšením klouzavosti, neboť vlivem blízkosti země se omezí vznik koncových vírů na křídle

b) zmenšením minimální rychlosti letu v důsledku větší hustoty vzduchu v menších výškách

c) vytvořením přídavného vztlaku na kolech podvozku letadla, která jsou obtékána v bezprostřední blízkosti země

a) asi do výšky jako je polovina rozpětí křídla

b) do výšky 1 m

c) u ULLa do výšky přibližně 20 m

a) zmenšuje indukovaný odpor

b) zabraňuje odtrhávání proudu na koncích křídla

c) zabraňuje odtrhávání proudu u kořene křídla

a) na konci křídla je použit profil, který dosahuje později kritického úhlu náběhu, než profil použitý u kořene

b) na konci křídla je profil nastaven na menší úhel, než profil u kořene

c) křídlo na konci nesmí být příliš torsně tuhé, aby bylo umožněno měnit jeho úhel náběhu podle intenzity působení tlaku

a) zvýšení klouzavosti a snížení pádové rychlosti

b) zvýší opadání a pádovou rychlost

c) sníží opadání a zvýší klouzavost

a) roste součinitel vztlaku a odporu

b) klesá součinitel vztlaku a odporu

c) roste součinitel vztlaku, součinitel odporu klesá

a) dochází k náhlému poklesu součinitele odporu

b) dosahuje součinitel vztlaku max. hodnoty, při dalším zvyšování úhlu náběhu prudce klesá

c) je překročena místní rychlost zvuku

a) značný vzrůst součinitele odporu, součinitel vztlaku zůstává stejný

b) změnu všech aerodynamických charakteristik, max. součinitel vztlaku výrazně klesá, roste součinitel odporu, průběh klopivého momentu se stává nepravidelný

c) přírůstek hmotnosti aerodynamické charakteristiky obvykle neovlivní

a) snížení rychlosti letu pod hodnotu minimální rychlosti ve vodorovném přímočarém ustáleném letu

b) přechod laminárního proudění na turbulentní

c) překročení kritického úhlu náběhu

a) ne, nikdy

b) může, ale jen při vysunutých vztlakových klapkách

c) může, neboť odtržení proudu je způsobeno překročením kritického úhlu náběhu, které nastane i při vyšších rychlostech

a) na křídle

b) na vodorovných ocasních plochách

c) na kýlové ploše

a) vzrůst součinitele vztlaku, odpor se nezmění

b) vzrůst součinitele vztlaku a odporu, mimo to se projeví klopivý moment ve smyslu „těžký na hlavu“

c) vzrůst součinitele vztlaku, snížení součinitele odporu a zvýšení max. klouzavosti

a) zhorší klouzavost

b) zlepší klouzavost

c) klouzavost nezmění

a) zvětší klouzavost i minimální rychlost letu

b) zmenší klouzavost, minimální rychlost letu se zvětší

c) zvětší klouzavost, minimální rychlost letu se zmenší

a) 4, podélná, stranová, příčná a kolmá

b) 3, podélná, stranová a zemská

c) 3, podélná,příčná (bočná) a svislá (kolmá)

a) klopení

b) zatáčení

c) klonění

a) klopení

b) zatáčení

c) klonění

a) klopení

b) zatáčení

c) klonění

a) tah s tíhovou silou, odpor se vztlakem

b) tah s odporem, tíhová a setrvačná síla se vztlakem

c) tah s odporem, tíhová síla se vztlakem

a) vždy maximální

b) stejně velký jako když letadlo letí stejnou rychlostí v horizontu

c) větší než když letadlo letí stejnou rychlostí v horizontu

a) tíhovou silou a vztlakem

b) tíhovou silou a výslednou aerodynamiclou silou, která je součtem vztlaku a odporu

c) tíhovou silou a vztlakem, odporem a rychlostí letu

a) jednom úhlu náběhu

b) dvou úhlech náběhu

c) kritickém úhlu náběhu

a) doletí z výšky 1 km do vzdálenosti 10 km ( při bezvětří)

b) za dobu 10 s uletí 1 km,

c) letí k zemi pod úhlem 10°

a) rozjezd, odtržení, mírné stoupání, strmé stoupání až do předepsané výšky

b) rozjezd, nadzdvihnutí, rozlet přechodový oblouk, stoupání až do doby než je dosažena cestovní rychlost

c) rozjezd, odpoutání, rozlet, přechodový oblouk, stoupání

a) délka vzletu se výrazně zkrátí neboť letadlo dosáhne velkého součinitele vztlaku

b) délka vzletu se nepatrně prodlouží

c) letadlo v důsledku značného součinitele odporu bude velice pomalu zrychlovat, takže délka vzletu se výrazně prodlouží

a) se značně prodlouží rozjezd , po nadzdvihnutí se již vliv brzdících klapek neprojeví

b) se vůbec nepohne z místa, jestliže se ale rozjede, pak již vzlet má obvyklý charakter

c) vzlet je nebezpečný vzhledem k výrazně zhoršeným aerodynamickým vlastnostem

a) nižší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad

b) vyšší letová hmotnost, nižší teplota ovzduší, vzletová dráha proti svahu, vítr do zad

c) vyšší letová hmotnost, vyšší teplota ovzduší, vzletová dráha ze svahu, vítr do zad

a) Protože se zmenší odpor a proto výrazně klesne rychlost

b) Protože se zvětší rychlost a letadlo začne znovu stoupat

c) Protože se podstatně zmenší vztlak a letadlo se prosedne

a) přitažením nebo potlačením řídící páky

b) vyvážením „těžký na hlavu“

c) vyvážením „těžký na ocas“

a) že pilot o hmotnosti 80 kg je tažen ze sedačky silou přibližně 2400 N (tj, jako kdyby vážil 240 kg)

b) že pilot o hmotnosti 80 kg je tlačen do sedačky silou přibližně 2400 N (tj, jako kdyby vážil 240 kg)

c) že pilot o hmotnosti 80 kg je tlačen do sedačky silou přibližně 3200 N (tj. jako kdyby vážil 320 kg)

a) je pilot tlačen do sedačky a vztlak ohýbá křídlo letadla směrem dolů (vztaženo k letadlu)

b) je pilot tažen ze sedačky a vztlak ohýbá křídlo letadla směrem dolů (vztaženo k letadlu)

c) je pilot tažen ze sedačky a vztlak ohýbá křídlo letadla směrem nahoru (vztaženo k letadlu)

a) velkého násobku

b) nulového násobku

c) max. povoleného záporného násobku

a) letí větší rychlostí, má větší letovou hmotnost a poryv je slabý

b) letí větší rychlostí, má větší letovou hmotnost a poryv je silný

c) letí menší rychlostí, má menší letovou hmotnost a na velikosti poryvu nezáleží

a) násobek klesá s rostoucím náklonem

b) násobek roste s rostoucím náklonem

c) náklon a násobek v zatáčce spolu nesouvisí, záleží výlučně na rychlosti letu

a) stejná

b) zanedbatelně vyšší

c) výrazně vyšší

a) je tím vyšší, čím je zatáčka ostřejší

b) je dána letovou příručkou a platí pro všechny režimy letu

c) je tím menší, čím je zatáčka ostřejší

a) zvýšením rychlosti letu

b) znatelným snížením velikosti sil v řízení

c) zvětšením sil v řízení

a) zvýšením rychlosti letu

b) zvětšením sil v řízení

c) chvěním letadla, patrným i v řízení letadla způsobené tím, že proud vzduchu, který se odtrhává na křídle zasahuje ocasní plochy

a) nárůstem sil v řízení

b) poklesem sil pouze v příčném řízení

c) poklesem sil v řízení

a) na horní straně křídla podtlak a na spodní přetlak

b) na horní i spodní straně křídla přetlak

c) na horní i spodní straně křídla podtlak

a) je vyšší než v přímém ustáleném letu a závisí na náklonu letadla

b) je nižší než v přímém ustáleném letu

c) je konstantní, nesmí být vyšší než 65 km/h

a) pilot včas nevybere střemhlavý let

b) se letadlo dostane za kritický úhel náběhu

c) je letová hmotnost letadla větší, než je max. povolená

a) nesymetrického odtržení proudění na levé a pravé polovině křídla

b) symetrického odtržení proudění na křídle

c) odtržení proudění na ocasních plochách

a) ve srovnání náklonu vychýlením křidélek na opačnou stranu, než je smysl vývrtky

b) v převedení letadla do strmého letu potlačením řídící páky, otáčení se potom zastaví vychýlením směrového kormidla

c) v urychlení vnitřního křídla vychýlením směrového kormidla na opačnou stranu, než je smysl vývrtky a převedením letadla do strmého letu následným potlačením řídící páky

a) při nadzdvihnutí letadla při vzletu

b) při letu ve skluzu

c) při letu ve výkluzové zatáčce

a) působiště výsledné aerodynamické síly

b) působiště výsledné aerodynamické síly a tíhové síly

c) působiště tíhové síly

a) převedení letadla na větší úhel náběhu bude vyžadovat značné síly v jeho řízení

b) letadlo bude mít snahu samovolně přecházet na větší úhly náběhu

c) bude nadměrně zatěžován hlavní podvozek

a) nevhodným rozmístěním nákladu, nedodržením min. hmotnosti pilota při „solo“ letu letadla.

b) vysunutím vztlakových klapek

c) zvýšením výkonu motoru letadla

a) jestliže se letoun za letu při uvolnění výškového kormidla klopí dopředu (dolů)

b) vyjádření vzájemné polohy neutrálního bodu a těžiště, v tomto případě je těžiště před neutrálním bodem

c) vyjádření vzájemné polohy neutrálního bodu a těžiště, v tomto případě je těžiště za neutrálním bodem

a) snaha letadla překlopit se při zabrždění dozadu, tj. na zadní část trupu

b) vyjádření vzájemné polohy neutrálního bodu a těžiště, v tomto případě je těžiště před neutrálním bodem

c) jestliže se letadlo při uvolnění výškového kormidla klopí dozadu (nosem nahoru)

a) tlačit na řídící páku, výškové kormidlo se vychýlí nahoru

b) tlačit na řídící páku, výškové kormidlo se vychýlí dolů

c) přitáhnout řídící páku, výškovké kormidlo se vychýlí nahoru

a) tlačit na řídící páku, výškové kormidlo se vychýlí nahoru

b) tlačit na řídící páku, výškové kormidlo se vychýlí dolů

c) přitáhnout řídící páku, výškové kormidlo se vychýlí nahoru

a) ustaví správná poloha těžiště

b) zvýší vztlak

c) odstraní trvalé působení síly v řízení

a) vyvažovací

b) odlehčovací ploška, jejímž účinkem může být zmenšení,ale i zvětšení sil v řízení

c) osové odlehčení

a) hmotové vyvážení kormidel

b) oddálení odtržení proudění při přetažení

c) v určitém režimu letu sníží stálé působení sil v řízení

a) se vychýlí směrové kormidlo doprava, letadlo zatočí doleva

b) se vychýlí směrové kormidlo doprava, letadlo zatočí doprava

c) se vychýlí směrové kormidlo doleva, letadlo zatočí doprava

a) klopení ve smyslu „na ocas“, protože při zatočení letadla je na jeho vnějším křídle větší vztlak

b) klonění, protože vnější křídlo má při zatáčení větší vztlak, než vnitřní

c) klonění, protože vnitřní křídlo má při zatáčení větší vztlak, než vnější

a) vychýlí levé křidélko nahoru, pravé dolů a letadlo se nakloní doleva

b) vychýlí levé křidélko nahoru, pravé dolů a letadlo se nakloní doprava

c) vychýlí levé křidélko dolů, pravé nahoru a letadlo se nakloní doleva

a) letadlo se nakloní doprava, začne bočit doprava a v důsledku toho začne zatáčet doleva

b) letadlo se nakloní doprava, začne bočit doprava a v důsledku toho začne zatáčet doprava

c) letadlo se nakloní doprava, začne bočit doleva a v důsledku toho začne zatáčet doprava